@prefix bvha: . @prefix skos: . @prefix owl: . @prefix dc: . @prefix xsd: . bvha:conceptScheme_8c0441f9 skos:prefLabel "Quellennachweis Koch 2009"@de ; a owl:NamedIndividual, skos:ConceptScheme . bvha:conceptScheme_84fc24e6 skos:prefLabel "Quellennachweis Koepf / Binding 2016"@de ; a owl:NamedIndividual, skos:ConceptScheme . skos:Concept a owl:Class . bvha:conceptScheme_ea998ebe skos:prefLabel "Strukturtypen"@de ; a owl:NamedIndividual, skos:ConceptScheme . bvha:conceptScheme_ede8e468 skos:prefLabel "Strukturtypen für Sakralbauten"@de ; a owl:NamedIndividual, skos:ConceptScheme . bvha:c_ceec0c04 skos:prefLabel "sakrální stavba"@cs, "construction religieuse"@fr, "construcción sacra"@es, "church architecture"@en, "architettura sacra"@it, "Sakralbau"@de ; a owl:NamedIndividual, skos:Concept ; skos:narrower bvha:c_7fb8587d . bvha:conceptScheme_37522b74 skos:prefLabel "Quellennachweis Koch 2008"@de ; a owl:NamedIndividual, skos:ConceptScheme . bvha:c_7fb8587d a skos:Concept, owl:NamedIndividual ; skos:definition "a) Hebrejský název „bet ha-knesset\" znamenal původně místo shromáždění, školu, teprve později začala synagoga označovat především modlitební a kultovní stavbu. I moderní stavby obsahují znovu klubovní a shromažďovací prostory. Synagoga zpravidla adaptovala soudobé slohové prvky, např. profánní baziliku v římské a byzantské době, i mimo Pajestinu; nejstarší německá synagoga je románská (Worms); synagogy v Řezně, Krakově a Praze (Staronová synagoga s pětižebrovou klenbou obcházející křížovou formu křížové žebrové klenby) jsou gotické. V 17. a 18. stol. převzaly polské synagogy podobu slovanské dřevěné sakrální architektury. V italských (Padova, Benátky) a francouzských synagogách (Carpentras, Cavaillon v Provenci) se projevují renesanční a barokní prvky. V 19. století se objevily neogotické (v Českých Budějovicích se 2 věžemi) a neobyzantsko-maurské stavby. Po druhé světové válce se v USA a v Evropě (Německo) uplatňuje progresivní moderna. Často se vyskytoval typ skládající se z haly se sloupy na podélné a zadní straně, které nesou zamřížovanou, pouze zvenčí přístupnou (ženskou) emporu (esrat naschim). Pod ní nebo před ní se u podélných stěn nacházejí řady sedadel. Před přední stěnou směřující k východu stojí na estrádě posvátná schránka (aron ha-kodeš) se svitky tóry a závěsem (parochet); před ní je věčné světlo (ner tamid), po straně dva svícny menora (viz svítidla). Předčítací pult (almemor) a jeho stůl (šulchan) mají své místo ve starších synagogách v podobě kiosků uprostřed prostoru, od baroka též na západní straně proti posvárné sc!iránce, od emancipačního hnutí i u této schránky. Zenská empora zmizela nejdříve v USA. 2. Alegorie synagogy, viz Ecclesia a Synagoga. [Koch 2008]"@cs, "(Zu griech. synagögē = Versammlung), der hebräische Name »Bet ha-Knesset« bedeutet ursprünglich Versammlungs-, Schulhaus, erst später wird die Synagoge vorwiegend Bet- und Kulthaus. Auch moderne Bauten schließen wieder Klub- und Versammlungsräume ein. Die Synagoge adaptiert in der Regel zeitgenössische Stilformen, z.B. die profane Basilika in römischer und byzantinischer Zeit, auch außerhalb Palästinas; die älteste deutsche Synagoge ist romanisch (Worms); die Synagogen in Regensburg, Krakau und Prag (Altneuschul mit Fünfrippengewölbe, das die Kreuzform des Kreuzrippengewölbes umgeht) sind gotisch. Im 17. und 18. Jh. übernehmen polnische Synagogen die Formen des slawischen Holzkirchenbaus. Renaissance- und Barockformen zeigen italienische (Padua, Venedig) und französische Synagogen (Carpentras, Cavaillon in der Provence). Neugotische (in Budweis mit 2 Kirchtürmen!) und neubyzantinisch-maurische Bauten finden sich im 19. Jh.; nach dem 2. Weltkrieg wird in den USA und in Europa (Deutschland!) progressive Modernität gepflegt. Ein häufig vorkommender Typ besteht aus einer Halle mit Säulen an Längs- und Rückseite, die eine vergitterte, nur von außen zugängliche (Frauen-)Empore (Esrat-Naschim) tragen. Darunter oder davor befinden sich Sitzreihen an den Längsseiten. Vor der geosteten Vorderwand stehen auf einer Estrade die Heilige Lade (Aron ha-kodesch) mit den Thorarollen und dem Vorhang (Parochet), davor das Ewige Licht (Ner Tamid), seitlich davon 2 Menora-Leuchter. Vorlesepult (Almenor) und sein Tisch (Schulchan) haben ihren Platz in älteren Synagogen kioskartig in der Raummitte, seit dem Barock auch im Westen gegenüber der Heiligen Lade, seit der Emanzipationsbewegung (1810, Seesen/Harz) auch bei der Heiligen Lade. Die Frauenempore verschwindet zuerst in den USA. [Koch 2009]"@de, "Synagoge (gr.), Bethaus und Kultstätte der Juden. Der Innenraum hat manchmal Emporen für die Frauen. Die Einrichtung sieht einen Platz für den Vorleser und auf einem erhöhten Standort zwischen siebenarmigen Leuchtern einen Schrein für die Gesetzesrollen vor. Die Kanzel für die Schriftlesungen (Bima, Almemor) steht in der Mitte oder bei der Eingangswand des Raums. Die Blickrichtung der Gemeinde geht zur Eingangswand, die nach Jerusalem weist. Die ältesten S.n gehen nicht über die späthellenist. bzw. röm. Epoche zurück. [Koepf / Binding 2016]"@de ; skos:prefLabel "sinagoga"@it, "sinagoga"@es, "Synagoge"@de, "synagoga"@cs, "synagogue"@fr, "synagogue"@en ; bvha:broaderByFunction bvha:c_ceec0c04 ; skos:inScheme bvha:conceptScheme_ea998ebe, bvha:conceptScheme_37522b74, bvha:conceptScheme_84fc24e6, bvha:conceptScheme_8c0441f9, bvha:conceptScheme_ede8e468, bvha:conceptScheme_7816b346 ; dc:modified "2021-01-26T18:13:29"^^xsd:dateTime ; skos:broader bvha:c_ceec0c04 ; dc:created "2019-02-18T16:42:59"^^xsd:dateTime ; skos:related bvha:c_15f1e180 . bvha:conceptScheme_7816b346 skos:prefLabel "Bamberger Vokabular für Historische Architektur"@de ; a owl:NamedIndividual, skos:ConceptScheme . bvha:c_15f1e180 skos:prefLabel "Allerheiligstes"@de ; a owl:NamedIndividual, skos:Concept ; skos:related bvha:c_7fb8587d .